Učení v inverzních barvách: úleva pro vaše oči

Pamatujete si ještě na školní léta? Tabule byla černá nebo tmavě zelená, křída bílá. Písmena a čísla na ní byla dobře vidět.

Knihy a tiskoviny se naproti tomu tisknou černě na bílém podkladu. Černý text na bílém pozadí převládá i na obrazovkách počítačů, chytrých telefonů a tabletů. Pro oko však černá není barva. Je to černá díra a špatně se vnímá. Pro náš zrak je černá synonymem tmy, tedy nepřítomnosti světla.

Bílé pozadí oko vnímá snadno. Světlý bod ve tmě je vidět lépe a hlavně rychleji než tmavý bod na světle. U tištěných knih to z ekonomických a ekologických důvodů obrátit nejde. U moderních obrazovek počítačů nebo chytrých telefonů je naopak snadné tyto dvě barvy prohodit. Téměř všichni výrobci dnes nabízejí takzvané „tmavé motivy“. Jde o vzhled, ve kterém se bílé pozadí zobrazuje černě a černé písmo bíle. Ostatní barvy se podle zvoleného motivu zobrazují buď v původní podobě, nebo invertovaně.

Andrea C. Aleman, Min Wang a Frank Schaeffel z Ústavu pro oftalmologický výzkum při Univerzitní nemocnici v Tübingenu ve své studii zjistili něco překvapivého: při čtení v inverzních barvách, tedy bílého písma na černém pozadí, se dalo zpomalit prodlužování oka. Výzkum v této oblasti je ale teprve na samém začátku. Studie má pokračovat i se školními dětmi, aby se zjištění ověřila.

Jak funguje sítnice?

Zatímco digitální fotoaparát zpracovává všechny obrazové body (pixely) stejně, sítnice „měří“ hlavně rozdíly mezi sousedními „pixely“. Z buňky do mozku se přenáší jen rozdíl jasu mezi středem a okrajem oblasti citlivé na světlo. Zrakové informace je potřeba zredukovat, protože sítnice má 125 milionů „pixelů“, ale zrakový nerv jich dokáže přenést výrazně méně. Má „jen“ asi milion paralelních spojení. Při přenosu informací ze sítnice do mozku tak vzniká úzké hrdlo. Tomu zabraňuje výše popsané zjednodušení zrakových informací.

Tyto buňky jsou dvojího druhu. Jeden typ porovnává, zda je ve své oblasti citlivé na světlo střed světlejší a okolí tmavší (takzvané ON buňky). Druhý typ naopak porovnává, zda je střed tmavší a okolí světlejší (takzvané OFF buňky). Při přirozeném vidění se oba typy buněk aktivují vyváženě.

Jak je to ale se čtením textu? V dnešním digitálním světě trávíme celé dny před obrazovkami nebo nad knihami. Ze sítnice do mozku se tak přenáší víc signálů OFF než ON. Vědcům se podařilo změřit, jak se chová cévnatka (vrstva za sítnicí). Z jiných studií se už dlouho ví, že tloušťka cévnatky souvisí s prodlužováním oka a rozvojem krátkozrakosti.

Jak působí čtení v inverzních barvách

Už po hodině čtení invertovaného textu se u testovaných osob pomocí optické koherentní tomografie (OCT) prokázalo ztluštění cévnatky. Silnější cévnatka souvisí s pomalejším rozvojem krátkozrakosti. Vědci také naměřili, že se cévnatka ztenčila, když testované osoby hodinu četly černý text na bílém pozadí. Černé na bílém je přitom v našem každodenním životě běžná situace. Vědci došli k závěru, že čtení v inverzních barvách by mohlo zastavit postupující krátkozrakost.

Dalším vedlejším účinkem čtení v inverzních barvách na obrazovce je, že monitor vyzařuje méně světla LED. Velká část plochy je totiž prakticky zatemněná.

Jak si na obrazovce zapnout inverzní režim?

V zásadě nezáleží na tom, jestli chcete v tmavém režimu používat obrazovku počítače, nebo chytrého telefonu. Většinou najdete v nastavení daného zařízení jeden nebo více tmavých motivů (označovaných také jako „dark theme“, „dark mode“ nebo tmavý režim).

V závislosti na operačním systému se neprohodí jen barvy písma, ale v mnoha případech se invertovaně zobrazí i obrázky. Protože to může při práci překážet, existují pro některé programy speciální rozšíření. Ve webovém prohlížeči Firefox si například nainstalujete doplněk „Dark Background and Light Text“. Díky němu se obrázky zobrazují v původních barvách a invertuje se jen text.

‍

Čtení v inverzních barvách je zpočátku dost neobvyklé, ale pak je pro oči velmi příjemné. Po počátečním zvykání si váš zrak výrazně odpočine. Až se budete příště procházet městem, všímejte si reklamních nápisů. Zjistíte, že polovina z nich používá světlé písmo na tmavém pozadí. Inverzní písmo není ani dnes nic neobvyklého, i když stará dobrá tabule z většiny škol zmizela.