Sedm jazyků v 17 letech

V tomto článku vám přinášíme fascinující příběh dospívající dívky, která se na cestu za poznáním různých jazyků vydala už v neuvěřitelně mladém věku.
‍

Sedmnáctiletá Švýcarka Sarina Schroff je dívka plná života. Pravidelně chodí do posilovny, ráda tráví čas s rodinou a přáteli, moc ráda vaří dobroty a velkou část svého času věnuje své vášni (a dnes už i talentu): umění učit se různé jazyky.

Čtěte dál a zjistěte, jak k této vášni přišla a kam ji dovedla.
‍

Kde se bere inspirace?

Jak často narazíme na něco, jehož podstatu hned nerozpoznáme, dokud se z toho nestane přesně to, co jsme celou dobu hledali?

Sarinu chytlo něco, co jí nakonec úplně změnilo život. Díky zkušenostem z gymnázia a ponoření do světa módy v sobě objevila touhu, která ji navždy proměnila: učit se různé světové jazyky.

Jakkoli to může znít neobvykle, člověk nikdy neví, kde inspiraci najde. Pro sira Isaaca Newtona to bylo obyčejné jablko, které mu pomohlo odhalit tajemství zákonů vesmíru. Pro Sarinu to byla móda.
‍

Co se tedy vlastně stalo?

Před čtyřmi lety, když jí bylo 13, si Sarina začala všímat, že ji fascinují různé kultury a módní trendy, a právě to nakonec rozdmýchalo její vášeň pro učení nových jazyků. Inspirací jí byla i škola (Kantonsschule), kde se pevně rozhodla pro dvojjazyčnou výuku a díky nadšení svého učitele si oblíbila francouzštinu.

Učit se různé jazyky pro ni bylo jako objevovat různé kultury prostřednictvím módy a jazyků, kterými se v dané kultuře mluví. Když v pozdějších ročnících přibyly další předměty, například portugalština, ruština a španělština, ještě víc ji to táhlo k rozvíjení dalších jazykových dovedností. Proto také napsala maturitní práci (zhruba 60 stran) ve všech jazycích, které už umí, a navíc se sama naučila italsky.
‍

Začátky bývají nejtěžší

Cesta k úspěchu nikdy není snadná. Často je na ní nejnáročnější právě začátek, protože hned od prvního kroku musíte pevně držet otěže. Bez tohoto odhodlání to můžete při prvních potížích snadno vzdát.

Začátek není jen záludný, umí nás také překvapit. Kdykoli se může objevit něco, s čím jste nepočítali, a otřást vámi až do morku kostí. V takových zásadních chvílích se dějí dvě důležité věci:

1. Život vám před oči postaví nové nejistoty.
2. Nebo se setkáte s nejistotami a silnými stránkami, o kterých jste dřív neměli tušení.

I Sarina se ocitla v podobné situaci, když na ni dolehly nové nejistoty.
‍

Během studia zjistila, že mluví docela dobře a že jí řeč plyne přirozeně. Přesto se vždycky cítila nejistě, když měla cizím jazykem mluvit před rodilým mluvčím.

Právě tahle situace se ale ukázala jako zlomová. Věděla, že by se tak cítit neměla, a tak se přesvědčila, že své nejistoty překoná, a pokračovala v učení dalších jazyků. Proto ji dnes známe jako dívku, která v 17 letech mluví sedmi jazyky.
‍

Jak to plánujeme a jak to dopadne

Naše cesta nás zavede tam, kde máme být, a ne tam, kam jsme to plánovali. Proto většinu z nás čeká jiný osud, než jsme zamýšleli, protože život má sklon stáčet se směrem, který určil osud.

Možná jste jako děti snili o tom, že budete piloty, a nakonec z vás jsou umělci, protože to je vaše skutečné poslání. Ani Sarina neplánovala, že se stane lingvistkou. Vždycky snila o kariéře v právu.

A tak se Sarina při poznávání práva nečekaně dostala na úplně novou cestu: k umění učit se různé jazyky. Její pohled na život se začal měnit.
‍

Nikdo neříkal, že to bude snadné

Život není procházka růžovým sadem. Člověk musí tvrdě pracovat, aby si mezitím užil pár vzácných chvil radosti, a cesta k úspěchu je dlážděná útrapami a těžkostmi.

Vaše cesta je ještě náročnější, když se rozhodnete jít za svými sny, protože život umí po svém prověřit, jak vážně to s tím, o co usilujete, myslíte. Těžkosti mají nejrůznější podoby. Pro někoho jsou překážkou peníze, pro jiného třeba rodina nebo tlak společnosti. V Sarinině případě to bylo hospodaření s časem.

Sarina často procházela obdobími, kdy nemohla ukojit svou žízeň po nových jazycích, protože se musela věnovat spoustě jiných, nesouvisejících povinností.

Když se například učila italsky, zaměstnávalo ji cvičení v posilovně třikrát až pětkrát týdně, večírky s přáteli, čas s rodinou, škola a práce.

‍

‍

V jednu chvíli ji dokonce přepadla skličující myšlenka, že se italsky nikdy nenaučí. Pak si ale uvědomila, že klíčem je vytrvalost.

Dokud zůstanete věrní tomu, o co usilujete, a věnujete tomu třeba jen pět minut denně, například při jízdě vlakem, můžete na svém cíli dál pracovat.
‍

Není čas to vzdát?

Kolikrát si na cestě za nějakým cílem říkáme, že je čas to vzdát? Všichni zažíváme chvíle slabosti, kdy nemyslíme na nic jiného než na to, že bychom toho mohli nechat.

V takových chvílích prohráváme boj s výzvami, které nám život staví do cesty. Bohužel právě příležitostí promarněných v těchto chvílích pak někdy litujeme nejvíc.

V jednu chvíli Sarině připadalo učení ruštiny zbytečné, protože nedokázala najít jediný dobrý důvod, proč se tento jazyk učit. Zatímco s tímto dilematem zápasila, zaskočily ji další zkoušky a starosti, které musela řešit současně.

Je pochopitelné, že přicházejí chvíle slabosti, kdy už to chcete vzdát, a že se pak utěšujete tím, že život dává druhé šance. Dnes Sarina touží dát do učení ruštiny všechno, protože dřív to nedokázala.
‍

Dokud se nepřinutíte jít dál, nezjistíte, kam až můžete dojít

Možná si namlouváme, že něčeho dosáhnout je nad naše síly. Je ale ironií, že svůj skutečný potenciál nikdy nenaplníme, dokud se nedostaneme až na hranici svých možností. Můžeme dokonce tušit, kdy nejspíš skončíme. A právě takové plány s tím seknout se mohou stát novým začátkem.

Sarina by nikdy neřekla, že se v učení nových jazyků dostane tak daleko. Jako dítě se jazyky učila jen ve škole. V dalších letech si ale občas říkala, že tohle je její jediný životní cíl a že se tvrdá práce dřív nebo později vyplatí. A měla pravdu.

‍

‍

Pochvala od sebe sama

Zatímco někteří z nás potřebují slova uznání a povzbuzení, jiní se s ambicemi rodí, a motivují se proto sami. Sarina patří do té druhé skupiny a má před sebou velké cíle.

Sarina je sama sobě motivátorkou: když ji něco zaujme a zažehne v ní jiskru vášně, vždycky pro to udělá něco navíc.

Sarina je navíc perfekcionistka, která žije podle hesla „všechno, nebo nic“. To jí pomáhá udržet si neutuchající nadšení a nespouštět ze zřetele cíle, které si stanovila.
‍

Učit se jazyky a poznávat kultury

Když se učíme mluvit různými jazyky, můžeme lépe porozumět kulturám, ke kterým patří. Díky tomu v sobě pěstujeme empatii, toleranci a přijetí vůči lidem, kteří nejsou jako my.

Učení cizích jazyků z nás dělá lepší komunikátory a pomáhá nám rozšířit si obzory, pokud jde o jiné kultury, komunity a etnika. To je jeden z hlavních důvodů, proč se Sarina učení jazyků tak oddaně věnuje.

‍

Sarina Schroff urazila dlouhou cestu od chvíle, kdy objevila lásku k učení jazyků. Věří, že když se učí mluvit jazyky z různých koutů světa a rozumět jim, lépe chápe lidstvo jako celek. Studium jazyků nakonec pomáhá vytvářet pouta založená na empatii, soucitu a přijetí.